Aplikace Rozečti.se vyhrála první místo v soutěži Nápad roku 2012

S velkou radostí můžeme sdělit, že naše výuka rychlého čtení se porotě soutěže Nápad roku 2012 zalíbila natolik, že jsme nakonec dosáhli na umístění nejvyšší!

Moc děkujeme za podporu, všechny pozitivní ohlasy i za podněty k dalšímu zlepšení. Určitě teď neusneme na vavřínech, ale naopak budeme pracovat ještě rychleji a lépe, abychom z Rozečti.se udělali tu úplně nejlepší dostupnou možnost výuky rychlého čtení!

Tým Rozečti.se:
Adam Zlatohlávek, Tomáš Wolf - vývoj aplikace
Michal Hudeček - mentor projektu
Veronika Pavlíková - grafika
Jana Krejčí, Doc. Richard Papík - metodologie výuky
Michal Zwinger - cokoliv je potřeba

A tady ještě náš soutěžní medailonek...

Postupujeme do finále soutěže Nápad roku 2012

Máme velkou radost, že můžeme oznámit náš postupu s Rozečti.se mezi 14 nejlepších letošních projektů vybraných porotou do finále soutěže Vodafone Nápad roku 2012.

V tomto finále budeme prezentovat před širší odbornou porotou v úterý 5.6. a budeme tak bojovat o co možná nejlepší celkové umístění.

Držte nám palce a sledujte vývoj na www.napadroku.cz

Tým Rozečti.se

I takto může vypadat běžný postup výukou

Naše testování plné verze aplikace je v plném proudu a je na čase si ukázat jeden z možných průběhů postupného zlepšování, viz obrázek pod textem.

Zlepšení v rychlosti čtení není (pro někoho možná bohužel) zcela lineární, ale občas i kolísá, to je úplně v pořádku.
K výkyvům i poklesům v jednotlivých lekcích může dojít z různých důvodů, jako jsou třeba aktuální duševní rozpoložení, plné soustředění vs. únava, denní doba, atd.

Podstatné je zachovat si stoupající trend a vědět, že cílem je dlouhodobé zlepšení, ne jen být lepší v každé lekci...

Alfa-testování v plném proudu

My už se povinně Rozečítáme a poctivě testujeme ;) Za několik dnů začneme pozývat první uživatele k vyzkoušení Rozečti.se, měli byste zájem?

Zkuste si svou rychlost čtení na www.rozectise.cz a nechte nám svůj email, nebo nám přímo napište!

Těšíme se,
tým Rozečti.se

Máme nový web

Naše přípravy na spuštění aplikace Rozečti.se vrcholí a s velkou radostí tak můžeme oznámit, že jsme již spustili nový web.
Během krátké doby teď spustíme také veřejné beta testování, proto se již brzy můžete všichni těšit na plnohodnotnou aplikaci pro online výuku rychlého čtení.

Rádi byste četli rychleji či studovali lépe? Těšíme se na Vás!

Tým Rozečti.se

Efektivní čtení

Efektivní čtení se na rozdíl od rychlého čtení nebo aktivního čtení nedá tak snadno definovat. Pokud byste se chtěli dozvědět, co přesně se za tímto termínem skrývá, a podívali se na tento termín do tří různých knih od tří různých autorů, v každé byste se dozvěděli něco více nebo méně odlišného.

Někteří používají termín efektivní čtení jen jako synonymum pro rychlé čtení. Může to ale také být jen označení pro jakýkoliv účinný čtecí postup. Pokud bychom se ale podívali na všechny tyto definice jako celek, vyjde nám z toho, že efektivní čtení je vlastně to, že někdo čte efektivně. Tedy používá správný čtecí styl společně se správným čtecím postupem a oba dva jsou přiměřené jak dokumentu, tak cíli četby.

Mezi postupy efektivního čtení určitě patří rychlé a aktivní čtení a jednotlivé čtecí metody. Patří sem ale i práce s textem, jako je podtrhávání, dělání poznámek nebo výpisků, a práce se samotnými dokumenty, které čteme. Jako správný efektivní čtenáři byste měli udržovat povědomí (a kdo nemá povědomí, tak alespoň nějaké poznámky) o dokumentech, které jste četli a jaké informace obsahovaly – tedy vlastně takový čtenářský deníček.

Další metodou efektivního čtení je opakování si. Dočtete knihu a nahlas si v pár větách přeříkáte, co jste se dozvěděli. Trošku to připomíná biflování se ve škole, ale výsledkem bude, že si víc zapamatujete a lépe si to pak vybavíte.

Efektivní čtení je vlastně obecné označení pro postup, který vám umožní co nejrychleji a s co největší účinností přečíst daný dokument, dostat z něj co potřebujete a co nejdéle si to zapamatovat.

Naše upoutávkové video

Právě jsme dokončili přípravu prvního upoutávkového videa pro homepage Rozečti.se.
 
Budeme moc rádi, když nám zde na blogu v komentářích sdělíte, jak na vás působí a jak se vám líbí... Díky ;)

Aktivní čtení

Rychlé čtení je pouze jedna z metod, které může čtenář použít k efektivnějšímu čtení. V následujících týdnech se vás pokusím seznámit i s dalšími z nich. Dnes je jako první na řadě aktivní čtení.

Aktivní čtení je hlavně a především o čtenářově postoji k danému textu. Je pravým opakem je bezmyšlenkovité klouzání očí po textu, beze stopy vlastní iniciativy nebo hlubšího pochopení, bez cíle a nějaké zvláštní snahy, prostě pasivní přijímání předložených informací.

Aktivní čtenář má v první řadě nějaký cíl: chce zjistit určitou informaci, pochopit danou problematiku nebo ověřit o čem text je. Cíl mu dodává motivaci a motivace se projevuje v soustředění. Zkrátka - člověk se nefláká a kouká, aby pochopil.

Aktivní čtenář se nenechává textem vést. Naopak, předvídá ho. A pokud zjistí, že kniha nebo článek neobsahují to, co potřebuje, nebo mu to nepodávají stylem, který mu vyhovuje, nebojí se je zahodit a najít si jiný pramen.

Díky rychlosti čtení (předpokládáme, že aktivní čtenář dokáže využívat technik rychlého čtení – ať už je trénovaný nebo ne) postřehne na jednu fixaci větší část textu. Díky tomu pochopí význam celé věty dříve, než čtenář, který se textem prokousává slovo po slově. A proto je také schopen rychleji se zorientovat v myšlenkovém toku textu.

Aktivní čtenář vnímá text jako celek, ne jako sled jednotlivých vět. Během čtení klade otázky (nemusí to být nahlas), polemizuje s autorem nebo s ním přímo nesouhlasí. Po přečtení textu je schopen říct, co byla jeho hlavní myšlenka, jaký byl jeho závěr a o co se tyto závěry opírají.

A jak jste při čtení aktivní vy?

Rychlé čtení pod lupou

Rychlé čtení je dost často definováno dvěma ukazateli: rychlostí čtení (ve slovech za minutu) a pochopením textu (ta se uvádí v procentech).

Jednotliví autoři se však liší ohledně toho, jaké rychlosti by se mělo dosáhnout, aby se čtení opravdu dalo označit jako rychlé. Obvykle se uvádí míra rychlosti 250-300 slov za minutu. Avšak čtenáři, kteří prošli výcvikem by měli dosáhnout rychlosti okolo 500 slov za minutu.

Ovšem rychlé čtení by nikomu nepomohlo, pokud by nebylo doprovázeno pochopením toho, co vlastně čteme. A protože rychlé čtení je přece jen o rychlosti, pochopení nikdy nebude stoprocentní. Míra chápání textu by se měla pohybovat mezi 60-80%, jinak se o nějakém „čtení“ nedá mluvit (spíš je to jen honění očí po stránce).

Jak vysoká rychlost čtení je ještě přínosná a který už připravuje čtenáře o informace z textu, záleží na jeho individuálních schopnostech a textu. Jeden z francouzských odborníků na rychlé čtení, F. Richoudeau, dokonce tvrdí, že čím rychleji čteme, tím rychleji a lépe chápeme. Při rychlém čtení se nové informace v mozku zpracovávají rychleji, to vede k lepšímu předvídání textu a to zase zpětně zvyšuje chápání.

Existují ale i opačné názory. Rychlosti čtení se podle některých odpůrců dosahuje na úkor kvality a právě onoho pochopení. Čtenář přichází o souznění s autorem, o hlubší náhled na text a hlavně o požitek ze čtení.

Tyto argumenty ovšem ztrácejí půdu pod nohama, pokud si uvědomíme, že rychlé čtení není určeno pro každý typ textu a pro každou situaci. Vždyť kdo z nás by si chtěl přečíst třeba Pána Prstenů rychlostí 600 slov za minutu?

Názorů na rychlé čtení je hodně. A jaký máte vy?

Jak rychlé čtení vlastně začalo….

První pokusy, které se týkaly fyzické stránky čtecího procesu, provedl v roce 1878 francouzský oftalmolog Louis Émile Javal. Aby mohl pozorovat, jak se oči při čtení pohybují, přichytil na bulvy svých pokusných objektů přísavky a perem. Díky tomu zjistil, že se oko (jak už víme) nepohybuje při čtení plynule ale trhanými pohyby. Také přišel na to, že zatímco průměrný čtenář na jednu fixaci zachytí pět. až deset písmen, dobrý čtenář jich může zachytit i více než dvacet. Už v roce 1894 byly o rychlém čtení publikovány první články, například v The Educational Review.

Dalším významným milníkem rychlého čtení byla první světová válka. Někteří piloti měli problémy s rozeznáváním obrysů spřátelených a nepřátelských letadel. Právě pro ně byl vynalezen přístroj tachyskop. Ten promítal v různých časových intervalech různé obrázky letadel. Fotografie, jejich velikosti a úhly, pod kterými byly pořízené, se měnily, a intervaly mezi nimi se postupně zkracovaly. Po válce našel tachyskop uplatnění při výuce rychlého čtení.

První opravdový kurz rychlého čtení vznikl v roce 1925 na Syracuse University v New Yorku. V roce 1929 pak vyšla první kniha o rychlém čtení od Waltera B. Pitkina The art of Rapid Reading.

Čtyřicátá léta 20. století se pak nesla ve znamení různých přístrojů a výukových filmů, které měly pomoci zvyšovat rychlost čtení. V 50 a 60. letech se všude ve světě začala objevovat jména odborníků, kteří položili základy metod rychlého čtení a ze kterých se těží dodnes. Patří mezi ně Evelyn Woodová, manželé Leeuowi, François Richeaudeau, Wolfgang Zielke, I.Z.Postolevskij a E.G.Semenov nebo Jozef Mistrík.